Květen 2014

To je překvápko!

23. května 2014 v 15:53 | Lia |  Daily Lia
Tak dneska mi konečně přišly ty knížky ještě za svátek. Nakonec jsem si neobjednala ten Kruh jak jsem chtěla původně ale Průvodce módním šitím (hrozně se mi líbí to zdobení tam). Ještě větší překvapení ale byla nějaká obálka na mé jméno poslaná z Prahy. Uvnitř byla poukázka na 200 Kč do Kosmasu. Úplně jsem zapomněla že jsem někdy skoro před rokem nebo kdy hlasovala pro knihu roku v Magnesia Litera 2014. To já takhle hlasuju docela všude ale ještě nikdy mě v ničem nevylosovali. Mám z toho hroznou radost. Losovali nějaký tři kterým poslali přímo knížky a pak dalších pět set kterým poslali ten poukaz. Už chápete mé nadšení? :D Docela zpestření když vezmu v úvahu na co byl tenhle den. Aby to tady nebylo tak prázdný, dám sem obrázky těch knížek co mi přišly a odkaz na stránku tý soutěže. http://www.magnesia-litera.cz



Co je to domov?

20. května 2014 v 17:39 | Lia |  Poezie
Dostali jsme na češtině za úkol napsat báseň na téma ,,Domov." Konečně mě to přinutilo zase něco napsat, i když musím říct že je přes poezii je mnohem více nadanější Ling než já. Je to sesmolený v posledních několika minutách před koncem hodiny takže je to jen taková rychlovka. A neřešte prosím čárky. Mám s nima strašný problém, vždy je píšu úplně mimo nebo je nepíšu vůbec. Tady je to tak nějak naflákaný jak jsem to zrovna cítila takže mějte se mnou trpělivost. :D

Co je to domov?

Domov, to slovo co slyším ve své mysli,
to co lidi naplňuje štěstím i bolestí.
To co tě zahřeje jako paprsek slunce,
to co ti vyrve srdce z hrudi, a hodí do tváře.
Co je to vlastně domov? Jen pouhé slovo ve slovníku?
Jen emoce co se dá popsat tisíci hlasy?
Co je to domov?



Proklatě rudé šaty

18. května 2014 v 21:34 | Lia |  Daily Lia
V poslední době jsem se vrátila ke své velké vášni kterou jsem ale naposledy provozovala (taky vám tahle část věty zní tak divně?) když mi bylo asi deset nebo tak. Takže teď stále šiju, a šiju a šiju. Bohužel stále jen na mé panenky které mi po dlouhé době zase posloužily jako modelky. Nemám dostatek látek (myslím rozměrově ne druhy) a hlavně mi chybí šicí stroj. Ne že by na něj nebyli peníze nebo tak ale spíš na něj není místo. Přemýšlela jsem nad tím už tolikrát a nejspíš tu pro něj opravdu není místo tedy jedině kdybych noťas vždy přemisťovala ale tudy cesta taky nevede protože se až moc dobře znám. Je to sice divný ale tak nějak se cítím pohodlněji když mám koelm sebe na stole takový ten řekněme ,,umělecký bordel." Je to lepší než mít stůl holej (je to pro mě stejný pocit jako když vstoupím do jasně bíle vymalovaného a prázdného bytu). Nemůžu tam mít sice úplnej bordel ale zase ne úplně uklizeno. A kdybych se pokusila spojit tenhle ubohej stůl ještě s šitím tak......to si radši ani nepředstavuju. Jedna věc je mít všude rozházené sešity s povídkami ale ta druhá zase rozdělané šaty, odstřižky nití a látek a bůhví co ještě. Takže zatím se budu tedy zdokonalovat pouze na výše zmíněných panenkách a látku brát z vyřazených hadrů. Až se někdy konečně dostanu zase k foťáku (už by to chtělo si nějakej aspoň úplně blbej pořídit, to víte když ten úplně blbej nemá ani váš mobil) tak vám sem všechny ty své výtvory dám ale opravdu nevím kdy to bude. Ale teď už k tomu o čem jsem chtěla původně psát. Že já se vždycky tak hrozně rozepíšu. Budu šít tyhle Červené šaty (až se na ně podíváte tak pochopíte proč šaty s velkým Č) které měla na sobě Kat v jedné epizodě Eastwicku (i když to byla neskutečná kravina, stejně mě mrzí že to skončilo tak otevřeně). Bohužel jsem nenašla žádnou lepší fotku kde jsou šaty víc vidět.





A úplně na závěr si neodpustím tyhle dva nádherný obrázky co jsem dneska našla. :3



Ana

18. května 2014 v 20:44 | Ling
Po delší době se opět ozývám, bohužel musím přiznat, že blog táhne hlavně Lia, ale to víte né každý má tolik inspirace. :)




Penny Dreadful opening

16. května 2014 v 16:32 | Lia |  Filmy a seriály
No jo, vím že se rozplývám téměř nad každým openingem. Obzvlášť v poslední době mi přijde že jako by se chtěli vzájemně stále více a více překonávat. Hudba u tohohle je úžasná a celkově je nádhernej (chtělo by to větší zásobu chvalných slov já vím :D) Včera jsem koukala na druhý díl. To bylo překvapení když se tam objevila Belle z The Secret Diary of Call Girl.


Poslední díl Once Upon a Time

14. května 2014 v 7:19 | Lia |  Filmy a seriály
(obsahuje SPOILERY) Koukala jsem na to už včera večer. Hlavně kvůli tomu že já zásadně šiju u seriálů a nic jinýho jsem neměla momentálně stažený. A dokonce se mi to finále po dlouhé době i líbilo. Naposledy to bylo u první řady. Aspoň jsem se zasmála (a myslím že jsem nebyla jediná koho pobavila princezna Leia). Nebudu sem nějak psát jak mě štve jak furt kazej Regině život protože takhle tam jsou aspoň nějaký komplikace a já se bála že Regina už nebude Regina jak začala být taková až moc dobrá. Stejně, já věděla proč mi ta Marion byla nesympatická už v tom lese jak chtěl Robina Rumple zabít. Doufala jsem že to o tom že příští řada se ponese v duchu Frozen jsou jen takové úvahy které jsou prostě blbost a samozřejmě jsem se jak je u mě zvykem mýlila. Nejzvláštnější je že Once Upon a Time je založený na tom že pohádky překrucují, a Frozen už překroucená pohádka je. Vždyť z té původní Ledové Královny od Andersena si vzali naprosté minimum. Nejspíš to je kvůli tomu jak je teď Frozen v Americe populární (nechápu jak to může být víc úspěšný jak Na vlásku, taky se mi to jako líbilo ale Na vlásku můžu narozdíl od Frozen vidět tolikrát a pořád mě to baví). I tak mě ale zajímá kdo bude hrát Elsu protože Annu bude prý hrát prý Kristen Bell která jí i namluvila. Jako vždy byl nakonci Once Upon a Time vidět tak trochu záporák do příští série v tomhle případě Elsa. Nevím jak to s ní udělají když už o ní víme z minulosti plno a ne jak u těch předchozích záporáků (dostává mě jak rychle se tam objevují hned po smrti jinýho záporáka, že by řetězová reakce? A nebo se nakonec dozvíme že to celé byly nějaké ,,zkoušky" od jednoho mega zlouna? xD). Ale největší zklamání stejně bylo že Elsa tam bde obyčejná blondýna. Tu bílou paruku jí přece mohli nasadit když Emilie de Ravin jí taky má. :D

PS: Na vysvětlenou proč Frozen říkám původním názvem a Na vlásku přeloženým. Frozen je v češtině velká kravina a u Na vlásku sjem původní znění ani neviděla kromě pár písniček a překvapivě se mi ty písničky v češtině i docela líbili narozdíl u uječeného ,,Ledového království" u kterýho jsme ráda že jsem nešla do kina ale mrzí mě že jsem nešla na to s titulkama protože to určitě bylo epický.

Stále otravuju

12. května 2014 v 22:44 | Lia |  Daily Lia
Jo furt, tak jsem se chtěla podívat na to Penny Dreadful ale samozřejmě jsme musela hned při první lekačce málem spadnout ze židle. Opravdu se radši dozvím co se stane tý malý holce až za světla (jsem to ale neskutečný srab). Jdu spát jinak si začnu myslet že mě taky chce zabít nějakej upír nebo vlkodlak nebo co to tam vlastně běhá. Dobrou a těhlech pár řádků úspěšně ignorujte. To jen že všichni už dávno spí a já se nemůžu nikomu svěřit. :D Snad mě tahle divná nálada do rána přejde.

Co aktuálně sleduju

12. května 2014 v 22:39 | Lia |  Daily Lia
Tohle bude trochu nudnější čtení ale řekla jsem si, že bych si to mohla sepsat. Sama nevím kolik jich je a možná sem budou postupně přibývat když si na nějaký dodatečně vzpomenu. Takže tady jsou ani to nemusíte číst je to spíš jen takovej seznam pro mě abych na nějakej nezapomněla že ho vlastně sleduju. :D

Believe
Once Upon a Time
Game of Thrones
Salem
Reign (ale nejspíš už dlouho ne, začíná to být horzná nuda)
Vikings
Penny Dreadful
Secret diary of a Call girl (v plánu dokoukat těch pár posledních dílů co mám stažený už nevím jak dlouho)

Nejspíš to bude všechno. Až se tomu divím. I když je fakt že většina seriálů co jsem sledovala buď zrušili (furt mě žere ten Dracula) nebo jsem je dokoukala (Starz prej možná udělá pokračování The White Queen tak se těším). Teď jsem se podívala z okna a co nevidím. Mám nádherný výhled na měsíc. Škoda že nemám foťák nejradši bych vám sem hodila fotku. Úplněk je sice až pozítří, ale i tak je překrásný na té jasné obloze. Tak vám sem aspoň hodim nějakej obrázek staženej ze starýho dobrýho Googlu.

Tahle to sice rozhodně nevypadá (je mnohem jasnější a nebe je jasné) ale ty mraky mají taky něco do sebe.



A tady máme nejspíš jak to postupovalo.


Omluvte mé rozjímání nad měsícem. Zrovna jsem dokoukala nejnovější díl Game of Thrones a jsem úplně hotová z toho konce. Jak to jen s tím Tyrionem dopadne, snad to nebude jako s Nedem (myšlenko hodně ironicky protože já jsem samozřejmě žádný knížky nečetla (další ironie jo a abych se přiznala, Nedova smrt mě mrzla asi jen ty první tři dny po odvysílání epizody. Uměli by jste si ho tam teď představit? Já teda ne, Arya by si ani v klidu nemohla nikoho zabít a Sansa by byla stejná blbka jako na začátku. Konečně se trochu probudila). Radši to už zabalim než začnu vykládat spoilery za což by mě asi nikdo nepochválil. xD

Penny Dreadful

12. května 2014 v 22:14 | Lia |  Filmy a seriály
Další seriál přesně pro mě (nezdá se vám že je jich nějak hodně?) dokonce tam hraje i Eva Green. Teprve teď se mi stáhl první díl takže nemůžu posudit protože teprve teď na něj budu koukat ale podle popisů a trailerů to vypadá slibně. Dorian Gray, Frankenstein, Dracula a mnoho dalších (někde jsem četla že by se tam mohl objevit i třeba Sweeney Todd). Taková nostalgie. Doufám že mi tenhle nezrušej jako jiný a že amíci budou koukat. Dala jsem sem až druhej trailer protože ten první se mi moc nelíbil tak aby vás hned neodradil kdyby jste se na to chtěli třeba podívat.




Hladina jezera - Prolog

10. května 2014 v 11:58 | Lia |  Povídky
Už nějakou dobu přemýšlím nad touto povídkou. Chtěla bych jí jednou vydat jako knihu pokud ji tedy dopíšu. Tohle je jen krátký prolog a nevím kdy bude první kapitola. Musím ještě srovnat a zjistit si pár věcí protože to nebude zrovna jednoduché. Napište komentář co zatím říkáte na tento úvod.


Až příliš dlouho jsem ignorovala tuto část svého života. Snažila jsem se aby působila spíše jen jako noční můra která trvala jen jednu noc. Že se nic z toho nestalo. Takovou životní zkušeností by si neměl projít žádný člověk natož pak dítě kterým jsem tehdy byla, i když jsem si to o sobě nemyslela. Někdy přemýšlím nad tím, jaké by to bylo. Jaké by to bylo kdyby se jediná věc odehrála jinak. Mohla bych prožít obyčejný život jako každý jiný, a pak spokojeně zemřít a vydat se napospas zemi, protože bych věděla že můj úděl byl splněn. Žila jsem, a teď zemřu. Ale věci se odehrály tak jak se odehrály. Nemohu to nadále popírat. Jednou jsem se v noci probudila s děsivým zjištěním. Jejich tváře začaly blednout. Jen těžko jsem vzpomínala na svůj předchozí život. Na život na který jsem chtěla tak moc zapomenout, na všechno to utrpení a bolest. Ale neuvědomila jsem si že tím ztratím vše. A proto tu teď jsem a snažím si ten příběh vybavit. Příběh dívky kterou jsem snad ani nemohla být já. Příběh tak vzdálený že snad se mnou už nemá nic společného. Přesto vše se ale pokusím vrátit na samotný počátek. Do doby kdy jsem si myslela že můj život je nudný a tak moc obyčejný a k dívce která by dala i vlastní život za jakoukoliv změnu. Když nad tím teď přemýšlím možná vše bylo naplánováno dopředu. Možná se to mělo stát. Možná to vše naplánoval Les, a každá překážka která mě srazila k zemi byla jen nutná oběť aby on došel svého cíle. Neboť on ho došel vždy, ať mu bránil kdokoliv, nikdy neprohrál...

Že bych se konečně dočkala?

8. května 2014 v 19:08 | Lia |  Daily Lia
A čeho že bych se to konečně mohla dočkat? Dárku k svátku. Mám je ke konci března a záměrně jsem knížky objednávala už na jeho začátku aby mi do tý doby přišli. Objednávala jsem třetí díl Rafaelovy školy (trochu opožděně když letos na podzim vyjde další na kterej se zatím ze všech těším nejvíc) a Báječný svět shopaholiků. Pro jednou moc žádná fantasy pokud tedy nepočítám tu Rafaelku i když to moc klasické fantasy není. Dubem ubíhal, nastal můj svátek a knihkupectví nám napsalo že ty shopaholiky nemají a tak jestli nechci poslat jen tu jednu knihu. Nějak se to furt odkládalo takže až teď jim napíšu že chci místo těch shopaholiků jinou knihu. Nejprve jsem přemýšlela že bych si konečně koupila ten Meč pravdy jako skutečnou knihu a konečně si ho přečetla normálně a ne ve čtečce. Nakonec jsem od toho ale upustila ale jednou si všechny díly koupím. Nakonec si tedy koupím Kruh. Oba dva díly jsem sice už četla ale chtěla bych je mít i doma. Navíc tenhle rok vyjde už i třetí díl. Ale nevím kdy ani jak se bude jmenovat. Hrozně se mi líbí severský jména a názvy. Hlavně jméno Linnea. Sakra jak mě zajímá jakt o bude dál. Na závěr dávám obálky Rafaelky, obou dílů Kruhu a nakonec i obálku toho prvního dílu Meče pravdy. Takže takhle opožděně se dočkám svého svátku. Snad se mi to nebude moc tlouct s narozkama.





Na tohle asi malé děti nekoukají

8. května 2014 v 16:09 | Lia |  Filmy a seriály
Jsem si teď po dlouhé době připomenula tyhle dva filmy které naprosto miluju. Na oba jsem koukala poprvé myslím když mi bylo asi osm nebo devět. Myslím tím film Kytice a Bathory. Vím že vůči Bathorám má hodně lidí výsady že se to nedrží historie a tak podobně ale já to nikdy nebrala moc jako historický film. A tehdy jsem to už vůbec neřešila. Prostě se mi to líbilo a bála jsem se Rodena v roli Thurzy (a v Kytici zase ve Svatebních košilích). Kytice se mi taky vždy strašně líbila a ten film může tak nějak za to že jsem se o knihu začala zajímat víc ještě předtím než jsme jí měli ve škole povinnou. Tu hudbu z toho bych mohla poslouchat pořád. Nejradši mám stejně jako tehdy co se týče filmu Vodníka a Zlatý kolovrat (to víte miluju podzim a v Zlatém kolovratu je obzvlášť nádherný). Ale z básní mám asi nejradši Vrbu která bohužel zfilmována nebyla. Nejradši bych ty Bathory vzala sebou do školy (ke konci roku když už se moc neučíme si promítáme většinou filmy na plátno) ale pochybuju že by mi je někdo schválil když mi neschválili Sweeneyho Todda (další dětská srdcovka). Asi divíte že co se týče filmů, užívala jsem si ty dobrý už jako malá. Vsadím se že kdyby v tý době už byla zfilmována Hra o trůny taky by to u nás furt běželo. :D Na závěr dávám trailer na Kytici a Bathory i když oba filmy jistě dobře znáte.


Řádky minulosti

6. května 2014 v 17:11 | Lia |  Výkvěty mé mysli
Občas mám chvíle kdy mám hroznou chvíli psát ale nevím co. Deník mi v tom hdoně pomáhá protože můžu psát o naprostých kravinách a kolikrát to má i smysl do budoucna ať už je sebemenší. Někdo se o to pokouší ale nechce se mu do toho takže to dopadne tak že nakonec napíše jen prvních pár dní, někdo to bere jen jako kravinu kterou potkáme spíšv nějakém pubertálním filmu nebo seriálu a někteří už bez něj pomalu nemůžou být. Já patřím do té poslední skupiny. Kolikrát do něj ani nic nenapíšu ale jen pocit že ho mám u sebe mě uklidňuje. Mám štěstí že mamce je úplně fuk co si tam píšu a stejně tak i ve škole takže to nemusím někam schovávat a i tak psát podle libosti. Ještě že tak protože jinak bych s tím asi musela praštit. Vím jak to dopadá (aspoň teda u mě). Většinou nějakou věc schovám tak důkladně že jí pak nejsem schopná tři měsíce najít. Tak si udělám samozřejmě nějaký vodítka jenže ty samozřejmě taky v té chvíli nenajdu. Takhle jsem heldala asi čtvrt roku jeden sešit s povídkou, už jsem to vzdala že jsem ho asi vyhodila a nakonec jsme ho našla pod notebookem když jsme ho dávali na opravu. Mám z toho tak nějak dobrej pocit když se dívám na tu hromadu knížek které jsem už popsala. Možná to bude znít morbidně, ale je to zvláštní pocit když víte že tu po vás něco zůstane ( i když do té doby inkoust vybledne). Jinak ten seriál Salem mě stále baví a nejspíš mě jen tak bavit nepřestane. Dneska jsem zjistila že už po těch třech epizodách jim televize odsouhlasila druhou řadu.


A ještě jeden krásnej, hrozně se mi líbí to písmo.