Černobílý svět

3. srpna 2015 v 0:39 | Lia |  Hodnocení knih
Opravdu jsem asi měla dát větší prostor tomu hlásku v mé hlavě, který mě nabádal, ať si článek uložím. Ale já ne. Přece, kdy se mi to naposledy stalo? A co myslíte? Celý článek v tahu. Takže znova. Držte mi palce, ať se mi to podaří poskládat.

Společenský román Černobílý svět je jedna z nejúspěšnějších amerických knih posledních let. Hluboký a dojemný příběh zasazený do 60. let 20. století na americký Jih je vyprávěn očima tří výjimečných žen. V době panující rasové segregace se mladá běloška slečna Skeeterová s pomocí moudré Aibileen a rázovité Minny rozhodne ukázat svět očima černých hospodyň, čímž převrátí vzhůru nohama město i způsob, jakým se na sebe dívají ženy - matky, dcery, pečovatelky, přítelkyně.

Za otázkami rasismu i postavením ženy ve společnosti tkví hlubší poselství o hranicích, těch skutečných i těch, které existují v našich myslích. Černobílý svět patří ke knihám, které stojí za to číst.


Nejprve musím říct, že jsem jako první viděla film, který se mi líbil opravdu moc. A díky HBO, které má ve zvyku ty stejné filmy pouštět pořád dokola a dokola jsem ho viděla poměrně hodněkrát. I přes závažnou tématiku, kterou se zabývá, a kterou sama nemám jako knižní téma moc ráda mě nějak vždy dokáže pohladit po duši. Možná je to tím nevšedním přátelstvím, které v průběhu filmu vznikne mezi třemi naprosto rozdílnými ženami.

S touhle recenzí mám poněkud zpoždění, pokud se to tak dá vůbec nazívat. Nejprve jsem se v návalu nadšení po dočtení knihy chtěla do recenze ihned pustit, ale pak mě nějak přešla chuť na psaní jakékoliv takže se k této knize vracím teď po téměř dvou měsících. Je mi jasné, že co se týče mých pocitů to už zřejmě nebude tak čerstvé, jako by to bylo, kdybych jí napsala ihned po dočtení, ale snad se mi nějak podaří se rozvzpomenout částečně i díky filmu, který se v žádných zásadních věcech s knihou nerozcházel (vlastně mám pocit, že se celkově od knihy vůbec neodklonil, možná až na pár drobností, které si už opravdu nepamatuju).


Kniha je psaná ze tří pohledů a to z pohledu Skeeter, která si přeje stát se spisovatelkou a dvou černých hospodyň zamyšlené a moudré Aibileen a tvrdohlavé Minny, která si nikdy nebere servítky (trochu mi připomínala jednu moji kamarádku, u které mi dlouho trvalo, než jsem se s ní naučila bavit tak, abych každý den omylem nevyvovala nějakou nesmyslnou hádku, kterou stejně vždycky vyhrála ona :D). Skeeter se rozhodne napsat knihu příběhů černých hospodyň, což ve městě Jackson v 60.letech minulého století není zrovna nejlegálnější. Zpočátku narazí na odpor v podobě strachu, nakonec se jí ale podaří přetáhnout na svou stranu Aibileen a později i Minny, se kterou málo kdo dokáže vycházet.


Celé se to čte prakticky samo. I přes počet stránek, který by mohl leckoho na první pohled odradit se ani nenadechnete a už otáčíte poslední stránku, zatímco se zatajeným dechem celou dobu těm třem fandíte až do zdárného konce.
Řekla bych, že tato kniha se perfektně hodí na léto s tím prostředím horkého Jihu a trochu jiné podoby lásky, než tomu bývá u ostatních knih, které jsou s tímto ročním obdobím spojovány. Kniha určitě stojí za přečtení a stejně tak film. Když nic, tak je tam moje milovaná Emma Stone :D. Už teď si jsem jistá, že někdy v budoucnu se do této knihy pustím znovu, tentokrát v originále.







 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama