Kouzlo měsíčního svitu

16. února 2016 v 13:58 | Lia |  Filmy a seriály
Než se dostanu k tomu, o čem jsem dnes chtěla psát, někteří všímavější si možná všimli, že mi menu trošku "ujíždí." Včera jsem tam totiž chtěla něco doplnit a Blog mi to tedy, když už u toho byl, smazal celý. Bohužel, v této oblasti jsem naprosto neschopná a vzhled dělala před necelými třemi roky (děsivý, že je to už tak dlouho, už jsem si zvykla, že nejdéle vždy fungoval ten můj první blog, a to rok) kamarádka, která původně měla sem psát se mnou, ale jak to s ní už dopadá, nevydrželo to ani dva týdny :D. No zkrátka, myslím, že to mohlo vypadat i hůř. Budu jen ráda, pokud jste si ničeho až doteď nevšimli.

Jinak se mi povedlo dopsat seminárku, takže už přidám jen obrázky a podobný věci okolo, vytisknu a mám to z krku. Vážně jsem ráda, že se kvůli tomu nemusím stresovat po zbytek prázdnin, a v klidu se koukat na filmy a třeba i psát. Teď mám kromě Deště rozepsanou ještě tu fantomáckou povídku a jednu další, (kterou s trochou štěstí a odvahy nakonec i pošlu do soutěže) takže je to teď takový, že vždycky nevím, ke který zrovna sednout. Ale je dobrý, že aspoň vím, co se má stát v další kapitole Deště stejně jako v té po ní a v té po ní. To uklidňuje.


Stanley Crawford. Zarytý cynik, pesimista a zároveň úspěšný iluzionista, vystupující pod jménem Wei Ling Soo, je pozván svým přítelem do Francie, aby odhalil možný podvod v podobě mladé Sophie Bakerové, která vystupuje jako médium a využívá tak přítomnost jedné bohaté rodiny. Do setkání se Sophie si byl Stanley vším naprosto jistý. Teď jsou jeho hodnoty ale otřeseny v základech, když si začíná uvědomovat, že dívka možná není podvodnice a vše, čemu do té doby věřil je jinak. Vše se ještě víc zamotá, když si tento pragmatický člověk uvědomí, že se nejspíš zamiloval.


Když jsem včera dodatlovala, hledala jsem nějaký odpočinkový film, který jsem ještě neviděla. Není to nic převratného, co by mi ještě po zbytek dne vrtalo hlavou, ale pohodu na člověka to skutečně přenést umí. Po celou dobu se tam táhne taková houpavá a především kouzelná atmosféra, což byl jistě záměr. Co na tom, že jsem už od poloviny odhadla konec? Měla jsem dvacátá léta, prosluněný francouzský venkov, vtipnýho Colina Firtha a roztomilou Emmu Stone. Co víc si člověk může přát?

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Starková Starková | E-mail | Web | 21. února 2016 v 12:29 | Reagovat

Mmm, vypadá to moc hezky, snad to někdy využiju k vylepšení nálady :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama