The Dressmaker

26. dubna 2016 v 15:59 | Lia |  Filmy a seriály
Tilly Dunnage se po letech vrací do svého rodného městečka, odkud byla jako dítě místními obyvateli vyhnána a obviněna z vraždy. I když je ve světě díky své kariéře módní návrhářky úspěšná, stále ji pronásleduje ta událost, která zapříčinila její odchod z domova, a ze které si vůbec nic nepamatuje. Ukáže se ale, že její návrat dokáže odhalit mnohem více tajemství, než jen to její.



The Dressmaker se na první pohled tváří jako takový pohodový film na odpoledne s krásným vizuálem, okouzlujícími kostýmy a nádhernou Kate Winslet, možná trochu podobný filmu Čokoláda, kdy hlavní hrdinka přichází také do pevně semknuté komunity, kde je nejprve nevítaná, ale nakonec se jí díky svému umění podaří obyvatele městečka změnit. Ze začátku se takový film může zdát. O to více šokující je závěr, který rozhodně není tak idilický, jako v zmíněné Čokoládě.

Zvláštní, jak se v tak malé vesnici (no, spíš osadě) může setkat tolik různých charakterů. Máme tu typickou zakřiknutou holku, bohatýho synáčka, děvkařskýho radního, fanatickýho lékárníka mláticího svou ženu, strážníka s oblibou v ženských šatech (mimochodem, asi nejzábavnější postava z celýho filmu) a mnoho dalších.

Zpočátku se zdá, že by snad mohli Tilly i odpustit poté, co jim rozšíří šatníky o nové modely. Jak už to tak ale bývá, vždy, když se věci začnou obracet k lepšímu, stane se něco strašného, co všechno dobré smete. A tady to platí dvojnásob. V průběhu dívání se jsem snad i já začala věřit, že Tilly musí být prokletá, protože aby tolik neštěstí potkali jednoho člověka...

Takže Tilly všem pomáhá, zvyšuje jim novými šaty (na tenhle film bych byla schopna se dívat jenom kvůli těm kostýmům) sebevědomí, pátrá po tom, jestli opravdu tehdy svého spolužáka zabila. Vše se to ale stále veze v duchu komedie. A pak, když si už myslíte, že to přece musí každou být každou chvílí konec, protože přesně teď je konečně všechno jakž takž v pořádku, podíváte se na časovač a zbývá stále půlhodiny. A tady je příklad toho, co všechno se za jedinou půlhodinu může stát. Během chvíle stihne film z lehké komedie proskákat hned několika žánry, a to s takovou rychlostí, až se vám budou oči protáčet. Postavy začnou umírat a vy si jen budete říkat, že tohle přece není možný, až do odzbrojující závěrečné scény. Nejspíš sáhnu i po knize, protože bych vážně chtěla vidět, jak to bylo napsaný v ní.

Tak krutý, jako by byl film k hlavní hrdince snad není ani život ve skutečnosti. A co si z něj vzít? Snad to, že by každý měl poznat hranice toho, kdy přestat se zavděčování těm, kteří si to beztak nezasloužej. A pak může následovat pomsta.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Starková Starková | E-mail | Web | 7. května 2016 v 18:44 | Reagovat

Ty jo, možná, až někdy bude nálada... Něco mi říká, že tenhle film je stvořený pro sledování jej s mamkou :D
Co myslíš ty?

2 Lia Lia | Web | 7. května 2016 v 19:08 | Reagovat

[1]: No já mám ohledně něj ještě stále takové rozpolcené pocity :D. Jako udělaný je nádherně, o tom žádná, ale vývoj událostí ke konci...No, stále nevím no :D, asi se budeš muset podívat sama. Musím ale teda někde sehnat tu knížku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama