Doctor Who uvádí "Topíme zásadně ve vaně aneb deník malého Holanďana"

13. června 2016 v 17:51 | Lia |  Daily Lia
Už někdy od té druhé čtvrtiny května se snažím sebrat a napsat po dlouhé době zase nějaký ten kecací výžblept. Člověk by řekl, že tuhle vatu píšu spíš jako výplň mezi těmi skutečnými příspěvky, aby se mé ego vždy zatetelilo, když se podívá na počet článků, které se mi za jeden měsíc podařilo sesumírovat. Přece jen pro své každodenní výkřiky mám deník. Ale vzhledem k tomu, jak "plně" a nevybouřeně se můj mozek v poslední době cítí, asi potřebuji i tohle. Ale znáte to. Sednete si k počítači s plánem psát, a najednou to prostě nejde. Ruce máte těžké, mozek nespolupracuje...Vždy je jednodušší se vrátit zpět k Tumblru a pokračovat ve stahování gifů s Missy.





A to je další věc. Stydím se. Směju se nad tím, jak jsem si na konci minulého roku říkala, že teď už to dotáhnu do konce a prostě těch sto knížek za rok přečtu. Heh. To bych ale nesměla fanaticky sjíždět DW, že jo? Já se k tomu přemáhám už nevím jak dlouho, a pak to skoro celý sjedu během pár týdnů :D. Klasika. I když teď si dávám pauzu, když se píšou všechny ty poslední písemky. Nehledě na to, že příští týden jedu do Nizozemska.


Pořád nejsem rozhodnutá, jestli se víc těším nebo děsím. Asi bych byla i radši, kdyby celé dny pršelo, než abychom museli chodit venku v tom parnu. Jak jsem se ale dívala na ten program, tak tam snad uvidím skoro všechno, co jde. Krom Amsterdamu, muzeí, galerií, Rembrandta a spousty Van Gogha uvidím i Rotterdam, květinový trh, větrné mlýny, továrnu na sýry a asi ještě dalších milion věcí, takže až se vrátím a zlíbám svou milovanou postel, určitě sem přidám velký článek z celého týdne, protože to bude i přes všechny ty krásné věci celkem maso. Obzvlášť pro mě, která celý ten proces okolo cestování nemám příliš v lásce :D.


Hehe, nemohla jsem odolat :D

Čím více se blížím ke konci Deště, tím víc mi to přijde jako neskutečná kravina. Upřímně doufám, že je to jen můj pohled, kvůli tomu, jak si to neustále přehrávám v hlavě a otáčím ze všech stran. A to jsem si po dopsání Stínů myslela, jak bude Déšť oproti nim kratší a snazší napsat. Přece jen je tam mnohem méně postav, historie taky jen trocha. S každou ale kapitolou, kterou jsem nucena rozdělit (protože kdo by četl něco tak dlouhého?) to vypadá, že se mi to nakonec přece jen protáhne o něco víc, než jsem původně zamýšlela. Jen doufám, že z toho vy, kteří to čtete, nebudete zklamaní.

Minulý rok touhle dobou jsem už měla celkem problém se Stíny neseknout, protože mě napadl mnohem lepší nápad. Nakonec je ale dobré, že jsem ten Déšť nechala trochu uležet, i když se pak z něj díky vlivu mé posedlosti Fantomem opery stalo odkazy na něj nasáklé cosi. Ale kdo něco takového mohl čekat, že? :D Utěšuji se myšlenkou, že i když dneska je v Praze celkem oblíbená česká verze (kterou já nejspíš oželím), snad to většina z vás nezná tolik, abyste to v té povídce poznali. A pak, že nepíšu fanfikce xDD.

Teď ale v hlavě žádný takový námět nemám, takže jestli mě zase nepřepadne nějaká noční můra jako v případě Deště, nejspíš budu zase po dlouhé době psát krátké povídky. Zatím mám v hlavě jen obrázek rusalky v dnešní době, jak si to na vysokých podpatcích štráduje středem kanceláře, za šéfku má egoistickou mořskou pannu, která má za šéfku sirénskou mrchu, a doma s klidným výrazem topí dalšího chudáka ve vaně, protože: "Kdo se s tím má tahat do rybníka?" Takže tak :D. Jestli z tohohle něco vyleze, tak neskutečná blbost, kterou si napíšu někde bokem čistě pro své potěšení.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama